Velký Dolaňák Mirek Větrov odešel, jeho odkaz zůstává
Jsou zprávy, se kterými se člověk těžko smiřuje. Jedna taková nás zasáhla ve středu 17. února, kdy podlehl dlouhé těžké nemoci Miroslav Větrov.
Velká osobnost veřejného života na Jaroměřsku se narodila v dubnu 1947. Mirek měl od mala rád fotbal, který začal hrát v Jiskře Jaroměř. V roce 1969 se stal členem Tělovýchovné jednoty Dolany. V obci také založil rodinu a našel zaměstnání, v místním JZD zastával funkci zootechnika. Mirek Větrov oblékal dres dolanských fotbalistů v letech 1969 až 1996. Sehrál zde 278 zápasů a vstřelil 62 branek. Byl vždy velkou oporou týmu, do hry dával srdce a k tomu samému strhával ostatní. Poté, co své kopačky pověsil na pomyslný hřebík, zapojil se do dolanského sportovního dění jako funkcionář. Dlouhá léta zastával funkce předsedy nebo místopředsedy TJ Dolany. V letech 1993 až 2000 byl rovněž asistentem trenéra dolanského týmu.
Řadu let působil také ve Sportovně – technické komisi Okresního fotbalového svazu (OFS) Hradec Králové. „Takovéto zprávy se vstřebávají těžko. Na Mirka mám spoustu pěkných vzpomínek. Na jednání sportovně technické komise jezdil každý pátek v předstihu, díky tomu jsme si často mohli popovídat,“ lituje odchodu kamaráda Lubomír Douděra, sekretář OFS Hradec Králové. V krajském městě si přínosu Mirka Větrova vážili, ocenili ho v rámci ankety Hradecké fotbalové osobnosti. Za svou činnost byl vyzdvižen také vedením OFS Náchod, obdržel titul Osobnost fotbalu. „S Mírou jsme toho prožili opravdu hodně, povídání o tom by bylo hodně dlouhé. Vzpomínám si třeba na to, jak nás kdysi chtěli rozpustit, ale my se nedali. Chvilku potom, po slavném vítězství národního týmu v Bělehradě v roce 1976, jsme v Dolanech uspořádali besedu s trenérem mistrů Evropy Václavem Ježkem,“ vzpomíná s dojetím Jan Pádr, který společně s Větrovem stál u zrodu dolanské kopané.
Druhým velkým koníčkem Mirka Větrova byla prkna, co znamenají svět. Vystoupil na nich poprvé již ve svých deseti letech. Svůj herecký talent rozvíjel coby člen Divadelního souboru Vrchlický Jaroměř, od roku 1986 účinkoval také v ochotnickém souboru v Dolanech. Jeho parketou byly převážně komické role. K divadlu vedl také své čtyři dcery. Manželku a všechny blízké miloval, s hrdostí vyprávěl o svých vnoučatech. Třeba vnuk Ondra Brož, kráčejíc v dědových fotbalových šlépějích, to dotáhl až do pražské Dukly! Ještě v důchodu se Mirek společně s mladými dolanskými fotbalisty účastnil brigád, na místě byl přitom vždy mezi prvními. Na sklonku života mu síly rychle ubývaly, přesto mezi kamarády na dolanské hřiště chodil, dokud to bylo možné.
Mirku, budeš nám chybět. Moc děkujeme za vše, čest Tvé památce!
Petr Záliš